Stalo se ...

Svatý rok začal. V den slavnosti Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu byla papežem Františkem otevřena Svatá brána v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Co je to vlastně Svatý rok? Je to doba, kdy křesťané prožívají hlubší ponoření se do vztahu s Bohem, čas očišťování od hříchů, odpuštění, čas mimořádné milosti. Je velkou příležitostí pro získání plnomocných odpustků pro sebe nebo duše zemřelých. Svaté roky se konají s pravidelností od 13. stol po 25 letech, mimořádné Svaté roky vyhlašuje papež.

Svatý rok, který vyhlásil papež František je mimořádným Svatým rokem milosrdenství. „Tento mimořádný Svatý rok milosrdenství je dar milosti. Vstoupit do ní znamená objevit hloubku Otcova milosrdenství, které objímá všechny a jde naproti každému osobně. Je to On, který nás hledá. Je to On, který nám přichází naproti.“ (z homilie papeže Františka) Každý z nás může uzdravující sílu Božího milosrdenství zakusit, když uznáme svoji nedokonalost, litujeme jí a prosíme o odpuštění. V letošním  mimořádném Svatém roce mohou prosit o odpuštění  ve zpovědi i ti, kteří u ní velmi dlouho nebyli, i ti, kteří církev opustili nebo upadli do církevních trestů.

K prožívání Svatého roku patří vykonání poutě ke Svaté bráně. Aby tuto možnost měli všichni i ti, kteří by nemohli putovat až do Říma, papež František si přál, aby byly otevřeny Svaté brány i v jednotlivých diecézích. V naší brněnské diecézi jich je celkem pět.

Touto mimořádnou milostí bylo poctěno i naše krásné město a tak v sobotu před čtvrtou nedělí adventní byla otevřena poprvé Svatá brána v našem kostele sv. Kříže. Hlavním celebrantem této mimořádné slavnosti byl biskupský legát Mons. Václav Slouk. Po přečtení pastýřského listu a pokropení lidu požehnanou vodou, přistoupil k požehnání Svaté brány a se slovy „toto je brána Hospodinova, projděme jí, abychom dosáhli milosrdenství a odpuštění“ bránu slavnostně otevřel.  Pak následovala modlitba papeže Františka pro Svatý rok milosrdenství, kterou se  na prahu brány modlili všichni přítomní. Za zpěvu Hymnu Svatého roku pak každý mohl Branou milosrdenství projít. Slavnostní mše svatá poté pokračovala obvyklým způsobem.

Naše znojemská Svatá brána je mimořádná. Netvoří ji žádný ze vstupů do kostela, ale je uvnitř v kostele. Je to zcela výjimečné místečko, které samo o sobě vybízí ke vstupu, pokleknutí, modlitbě a usebrání, místečko, kde můžeme zakusit hlubokou přítomnost Boha.

Kéž by každý, kdo vstoupí do této Svaté brány, zakusil velikou Boží lásku, Jeho odpouštějící otevřenou náruč plnou dobroty a něhy.

Tu jsme již mohli zažívat o této slavnosti a to nejenom milostmi, které jsme zde mohli získat, ale třeba i radostí z toho, že se do jinak bariérového kostela otevřel vstup, kterým se ke Svaté bráně mohou dostat i ti, kterým Bůh dal nést kříž nemoci, pro kterou jsou upoutáni na vozík. (přístupné na požádání)

Slavnostní atmosféru celé liturgie podtrhl nádherný hudební doprovod, na kterém se podíleli zpěváci Chrámového sboru od sv. Kříže, schóla od sv. Mikuláše a rytmická skupina mladých.

A aby slavnostní atmosféra hned nevyprchala, tak bylo pro všechny připraveno občerstvení v křížové chodbě kláštera. Tady se každý mohl posilnit po nádherné duchovní stravě i dobrotami připravenými našimi obětavými farníky.

„Boží milosrdenství po všechny dny trvá!“ Ž 52,3  Čerpejme celý Svatý rok z této Bohem nabízené milosti a jistoty!

Foto: Radomír Muzikář / Člověk a víra