Stalo se ...

Kámen – může být krásný, ale i velmi těžký, nepříjemný, zvláště pak když se objeví v místech, kde nám nějak překáží. Na našich životních cestách takových kamenů často nacházíme mnoho. Jsou nepříjemné, tíží nás, studí, zavazí. Nejraději bychom je odhodili, ale není to někdy jen tak snadné. S Ježíšem, se kterým jsme spolu s maminkami prožívali křížovou cestu, jsme se o to mohli pokusit. Kameny netrpělivosti, úzkosti, strachu, nejistoty, bolesti, obav, zoufalství, bezmoci, smutku, vyčerpání… Vše to, co je pro maminky těžké a bolestné, se snažily maminky vložit do Ježíšových rukou, do jeho utrpení, aby se všech těch jejich mateřských starostí, bolestí, selhání mohl dotknout a uzdravit.

„Ježíši, ty jsi tam, kde lidé žijí, ty jsi tam, kde je láska, odvaha, odpuštění, pokoj, důvěra, naděje…“